Šumavská tradice dřevařství dokazuje, jak důležitý byl les v životech místních lidí

Památky, kultura a cestovní ruch

Těžba, zpracování, ale i přeprava dřeva do vnitrozemí formovala v minulosti nejen krajinu Šumavy, ale i životy jejích obyvatel. Dostatek paliva byl mimo jiné základní podmínkou rozvoje sklářství a speciální dřevařské výroby. Později docházelo k budování kanálů, kterými se menší kusy dříví i celé klády plavily k místům dalšího zpracování. Tak tomu bylo i v případě Dlouhé Vsi u Sušice. Zde vznikaly úspěšné dřevařské podniky a díky vorům odtud dřevo putovalo i dále po proudu řeky.

Dlouhá Ves, Modrava (CZ)  - Kácení, prvotní zpracování, pěstění nových sazenic ve školkách a jejich vysazování či domácí výroba drobných dřevěných předmětů a hraček. To bylo základem obživy obyvatel nejhlubších částí Šumavy. K rozmachu dřevařství docházelo především za správy rodu Schwarzenbergů. Nejinak tomu bylo například na Modravě, v jejíž těsné blízkosti byl na konci 18. století vystaven známý Vchynicko-tetovský plavební kanál. Celé rodiny dřevorubců tu v sezóně přebývaly v dřevěných boudách, stromy byly sváženy do údolí na saních. Jako připomenutí této tradice vznikla v obci Modrava nedaleko centra venkovní expozice. Díky přeshraničnímu projektu zde vyrostla dřevorubecká chýše s dobovým vybavením a sáněmi, nebo milíř na výrobu dřevěného uhlí 

Dlouhá Ves: obec, jejíž dnešní podoba je dána řekou Otavou a tradicí dřevařství

Hlavním místem prezentace dřevařské činnosti v rámci přeshraničního projektu se však v Čechách stala  obec Dlouhá Ves, která leží u řeky Otavy nedaleko Sušice. V nové moderní budově s dřevěným obložením v centru obce zde jako pocta všem, kteří svůj život v minulosti či současnosti spojili se dřevem, vzniklo Muzeum dřevařství. A proč právě v této - pro běžného návštěvníka nenápadné - obci? Důvodem je historie Dlouhé Vsi, která je v posledních staletích s dřevem silně spjatá.

Dřevařství začalo hrát pro místní obyvatele zásadní roli na začátku 19. století, kdy obec koupili Schwarzenbergové. Na řece Otavě byl postaven náhon, který poháněl nejen mlýny, ale i hamr a pily. Brzy zde byla založena první specializovaná dřevařská firma. "Jednalo se o továrnu rodiny Schell na výrobu sirek, která v obci zaměstnávala až třetinu obyvatel. Dřevo do ní bylo přepravováno kanálem, vznikla u ní i vodní elektrárna, která dodávala energii taktéž do obce," popisuje starosta Dlouhé Vsi Dušan Rovňan.

Jak se rozrůstala výroba továrny, narůstal i počet zdejších obyvatel. Majitel podniku proto nechal pro své zaměstnance vystavět podél cesty kolonii 22 dvojdomků. Vznikla tak zcela nová část, které se říkalo Nová Dlouhá Ves a která je při průjezdu obcí dobře rozeznatelná dodnes. K nalezení je i samotná továrna, která však již od té doby pozměnila svou výrobu. Další profesí, jejíž zástupci hráli pro šumavské dřevařství důležitou roli, byli plavci. "U našeho hradlového mostu, u kterého jsou dodnes znatelné historické základy, bylo převaziště. Zde plavci svazovali klády a na vzniklých vorech pluli po Otavě dále do vnitrozemí. Toto řemeslo bylo u nás částečně živé ještě i v období po druhé světové válce," doplňuje starosta Dušan Rovňan.

K návštěvě zve expozice v muzeu i naučná stezka

O těchto souvislostech informují návštěvníky nejen panely expozice Muzea dřevařství, ale i naučná stezka, která u Muzea začíná. Turisté, kteří se po ní vydají, si mohou prohlédnout bývalé dřevařské provozovny, a především umělý vodní kanál s funkčními technickými prvky. Kolem řeky Otavy se pak vrátí zpět k muzeu, kde je uvnitř čekají podrobnější informace o těžbě, plavení a zpracování dřeva. Mohou také luštit kvízy a poznávat různé druhy stromů či nástrojů. Nejmenší návštěvníci jistě ocení herní koutek s modelem šišky, která jim slouží i jako skrýš ke hraní. Venkovní expozice pak umožňuje prohlédnout si například sáně na přepravu dřeva nebo tradiční vor.

Tradice těžby a zpracování dřeva propojuje českou i bavorskou část Šumavy

Téma dřevařství celý příhraniční region spojuje nejen historicky, ale i turisticky. Jednotlivá místa prezentace tohoto odvětví jsou proto navíc provázána přeshraniční naučnou stezkou. Ta začíná v příhraničním německém městě Neuschönau, kde taktéž vznikla nová expozice o lese a dřevě. V jeho okolí lze nalézt části plavebního kanálu a historických plavebních nádržek (klausy), které byly v rámci projektu renovovány. Odtud mohou pěší turisté pokračovat přes státní hranici do Modravy, dále kolem Vydry a horního toku Otavy až do Dlouhé Vsi nebo dokonce až do Sušice. 

Informace k tématu jsou díky přeshraničnímu projektu k dispozici také prostřednictvím mobilních telefonů a QR kódů, případně na naučných cedulích. Na projektu spolupracovali mj. odborníci z Národního parku Bavorský les a Západočeské univerzity v Plzni, kteří pomáhali tvořit obsah expozic a specializovaných internetových stránek.

Expozice i další výstupy vznikly díky projektu "Dřevařství na Šumavě a v Bavorském lese", č. 133 spolufinancovanému EU prostřednictvím Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 - 2020

Zprávy z regionu vám přinášíme jako součást projektu "Společně pro náš region", č. Ziel EÚS/DF/08/16, který je spolufinancován Evropskou unií v rámci dispozičního fondu

Fotogalerie


Kde místo najdete

Lokalita:
Dlouhá Ves, Modrava, Neuschönau a okolí
Realizace:
1/2018-12/2020
Financování:
Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko, Cíl EÚS 2014-2020
Vedoucí partner:
Obec Dlouhá Ves (CZ)
Další partneři projektu:
Obec Modrava (CZ) (web)
Západočeská univerzita v Plzni (CZ) (web)
Gemeinde Neuschönau (DE) (web)
Nationalparkverwaltung Bayerischer Wald (DE) (web)
Kontakt:
adresa: Dlouhá Ves 155, 342 01 Dlouhá Ves, Česká Republika
web: www.sumavanet.cz/dlouhaves

Hlavní výstupy:

  • Muzeum dřevařství Dlouhá Ves (vnitřní i venkovní expozice)
  • Naučná stezka podél dřevařských závodů, kanálu a řeky Otavy s informačními cedulemi, Dlouhá Ves
  • Venkovní expozice k tématu dřevařství v Modravě
  • Expozice o lese, dřevě a souvisejících řemeslech, Neuschönau
  • Renovace a obnova prvků plavební soustavy v Bavorském lese