Sněm Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje se tentokrát zaměřil na školství
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje nabízí obcím analytické služby. Mohou jim pomoci plánovat a připravit se na budoucnost.
Sál kulturního areálu Mže v Tachově hostil ve čtvrtek 13. listopadu v pořadí 28. sněm Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Hlavní část jeho programu tentokrát patřila tématu školství a aktuálním výzvám, před nimiž stojí především starostky a starostové obcí a měst, které školy zřizují.
V prvním bloku hovořili ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Filip Uhlík (Stabilita sítě MŠ a ZŠ), krajský koordinátor Středního článku podpory Plzeňského kraje Jan Lontschar (Příležitosti plynoucí z novely školského zákona), manažer Paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje Marcel Gondorčín (Význam středního školství pro stabilitu a rozvoj města), zástupce krajského Odboru školství, mládeže a sportu Petr Duda (Perspektivy středního školství s ohledem na rovnoměrnou nabídku kapacit a oborové struktury v kraji) a starosta města Tachov Petr Vrána (Zkušenosti s přípravou nového objektu SŠ Tachov).
Ředitel Regionální rozvojové agentury Filip Uhlík věnoval svůj příspěvek kvantitativním i kvalitativním problémům sítě mateřských a základních škol. Obcím a městům nabídl analytické služby agentury, které jim mohou pomoci plánovat a připravit se na budoucnost.
"Snažíme se mít stále přehled o vývoji obyvatelstva Plzeňského kraje, mít ho dobře popsaný včetně vývoje do budoucna a dokázat vám ho zprostředkovat," oslovil představitele obcí s tím, že demografické změny jsou pro Plzeňský kraj zásadní. "Všichni dobře vnímáme silný populační růst od roku 2000 do roku 2025, kdy náš kraj narostl o zhruba 60 tisíc obyvatel. To vůbec není malá cifra, pro zajímavost je to velikost města jako Most nebo Jihlava," uvedl.
V Plzeňském kraji tak podle ředitele Uhlíka dnes "evidentně máme území, města a obce, které se potýkají s nedostatkem kapacit, protože takovýto nárůst obyvatelstva zvyšuje tlak na občanskou vybavenost, zejména na dnes diskutovaná vzdělávací zařízení".
Ve více než 280 mateřských školách v Plzeňském kraji je dnes méně než 20 tisíc dětí. "Od roku 2005 do roku 2015 jsme zažívali razantní růst obyvatel věku 3-5 let a hovořili jsme o nedostatcích kapacit v MŠ, ale poté došlo k útlumu. Co nás čeká dále? Čekáme, že kolem roku 2030 nebo 2032 se v počtu obyvatel ve věku 3-5 let dostaneme na podobnou úroveň roku 2005," pokračoval Filip Uhlík.
Základní školství s 229 školami, z toho 194 obecními, a s 55 tisíci žáky čeká něco podobného. "V Plzeňském kraji zaznamenal počet žáků ZŠ propad v letech 2001-2011, přičemž některá území zažila tento pokles velice nepříjemně a někde vedl i k uzavření základní školy. Následoval růst, poměrně nerovnoměrný, který v některých oblastech vyvolal poměrně razantní investice a kromě požadavků na fyzickou infrastrukturu se projevil i v požadavcích personálních. Další vývoj bude odlišný pro 1. a 2. stupeň škol, kdy na 2. stupních čekáme spíše stagnaci do roku 2033 nebo 34, ale na 1. stupni bude situace zajímavější. Pokles zčásti zastavil v roce 2022 příchod žáků z Ukrajiny, od roku 2028 nebo 2029 bude ale pokračovat a očekáváme zásadnější problém," upozornil ředitel.
Podle ředitele je třeba s ohledem na zmíněné výhledy vnímat potřeby zejména venkovských měst a obcí a diskutovat o jejich stabilitě. "Včas se připravit na to, jak mohou počty žáků v těchto územích vypadat, a chystat opatření. Dovoluji si nabídnout Sdružení měst a obcí, abychom společně v příštím připravili demografickou prognózu pro základní školy v Plzeňském kraji a pomohli městům a obcím s tím, jak vnímat dopady těchto změn. Myslím, že by to pomohlo řešit tyto situace včas," uvedl.
Spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou poté ocenila tachovská místostarostka pro školství, sociální věci a zdravotnictví Vendula Machová: "Je opravdu přínosná. Jsme rádi, že se můžeme odkazovat na datovou analýzu, ve které je RRA opravdu bezkonkurenční, a rozhodovat se na základě dat. Prognóza by byla určitě velmi užitečná. Městům a obcím se nabízí všelijaké prognostické nástroje, nicméně například právě v souvislosti s migranty zatím neexistuje žádný který by dokázal předvídat, jakým způsobem se bude chovat tato skupina, která v celém okrese Tachov tvoří významnou část populace."
Další části sněmu patřily obecnějším příspěvkům z regionu, zprávě kontrolní komise a diskuzi.
Předseda Sdružení a zároveň starosta Klatov Rudolf Salvetr hodnotil program sněmu jako povedený, pečlivě připravené příspěvky přítomné zaujaly a poskytly jim řadu podnětů k zamyšlení o dalším rozvoji obcí a měst Plzeňského kraje.
Zajímá vás, co dalšího na sněmu Svazu měst a obcí Plzeňského kraje zaznělo? Prohlédněte si prezentace jednotlivých mluvčích.